Pro historicky správnou posloupnost doporučujeme číst deník odspodu. Nebo se můžete vrátit na stránku historie.

Táborový blog hráče Jumanji - rok 2021

A už jsme u konce. Uteklo to jako voda. Ale kde je stan s televizí? Někam zmizel a děti se nemají jak dostat domů!

Dopoledne děti pomohly uklidit tábořiště. Poskládat stany, postele, odnosit matrace, vymést chatky,.. Práce bylo až nad hlavu. Naštěstí jich bylo opravdu hodně, a tak se všechna práce stihla za chvíli a všichni si mohli na chvíli ještě posedět a zhodnotit proběhlý tábor.

Po obědě se tedy všichni vydali hledat televizi. Slyšeli totiž nějaké drby, že by snad mohla být dole na Ostravici. A skutečně byla! Společně s námi, hráči, tam čekali i rodiče. Děti se rozběhly skrz televizi, aby se konečně shledali se svými rodiči. Všichni se objímali, zpívali jsme a došlo i na slzičky. No jo, i všechno dobré jednou musí skončit.

Jen herní postavy zůstaly ve hře a pozorovaly nás skrz televizi. Ty už se netrpělivě těší, až jim do hry zavítají nové děti, které se také ven dostanou až když hru dohrají.

A my moc děkujeme všem, co se na táboře podíleli. Dětem, které se celou dobu snažily, ani na chvíli nepolevily a zachránily Jumanji, rodičům, kteří nás celou dobu z domu podporovali a samozřejmě všem vedoucím a přátelům tábora, bez nichž bychom si to takhle neužili.

Loučíme se s vámi!

Je to tady! Den D. Ráno neustále padaly nervózní otázky. Stihneme to dohrát? Co když tam budou muset zůstat? Ale to zvládneme! Musíme to zvládnout!

Museli jsme splnit několik podlevelů, které jsme nestihli předtím. Týmy se tak rozdělily na skupinky a postupně sbíraly chybějící drahokamy. Někteří museli běžet až na Ostravici nebo ke Zbujovi. Pár z nich stavělo domečky pro skřítky, věže z kamenů nebo dokonce pyramidy z vlastních těl.

Jako první dorovnaly svůj počet drahokamů Ohnivé pandy a tím vyhrály i celotáborovou hru. Druzí se umístili Sekáči a třetí místo obsadili Mosquitos. Časové rozdíly byly ale minimální a hlavně - důležité je, že to všichni zvládli a ze hry se nejspíše dostanou.

Když bylo všechno sesbíráno, mohli jsme vyrazit do skal, kde bylo naším úkolem drahokam zasadit a tím hru ukončit. Cesta to byla dlouhá a strastiplná, ale my to zvládli a skaliska našli! Když jsme drahokam zasadili do otvoru ve skále a zvolali “Jumanji”, průvodce nám všem pogratuloval ke zdárnému ukončení hry. Vše vyšlo tak, jak mělo! Poté jsme se vydali zpátky do tábořiště. Tam už nás čekali obyvatelé džungle, kteří nám jako poděkování za záchranu připravili hostinu, dort a velkou oslavu. Tančili jsme, zpívali a slavili jak se jen dalo.

Tenhle den se opravdu povedl!

Dnes jim v džungli zase moc nepřálo počasí. Celý den lilo a byla hrozná zima. Začíná se nám zdát, že jim džungle nechce dovolit dohrát všechny levely a odejít. A tak jsme se s kluky rozhodli, že je nebudeme trápit a pro dnešek jim dáme pauzu. Navíc potřebujeme načerpat síly na zítřek, kdy budeme muset splnit vše, co jsme nestihli. My jsme tedy nechali televizi vypnutou, ale u nich to svítilo všemi barvami.

Jejich vedoucí jim totiž připravili kino. Každý dostal svou vstupenku, někteří si dokonce zadřepovali pro VIP místa. První film na programu byl “Jumanji: Vítejte v džungli!”. Všichni se pohodlně usadili, dostali popcorn a čaj a pak se zatajeným dechem sledovali napínavý snímek. Během filmu se počasí neudobřilo, a tak byl nabídnut ještě jeden “Kung Fu Panda”. Někteří zůstali a sledovali dál a ostatní šli hrát deskovky nebo si povídat do svých chatek.

Další den jsme tedy bezpečně zvládli a teď nás čeká snad ten nejnáročnější, poslední den.

Přežili jsme další den v džungli. Dnes nám nějaký tajemný muž poslal vzkaz. Když jsme si ho otevřeli, zjistili jsme, že musíme složit QR kód, abychom se dozvěděli ještě víc. Po lese bylo rozvěšeno několik papírů s nápovědami. A děti tak běhaly a snažily se zapamatovat si čísla, která mají být černě a čísla nevybarvená. Byl to opravdu záhul, jak na nohy, tak na mozek. Nakonec se ale všem podařilo QR kód složit a zobrazil se jim tajný kód: U kamene zvolejte Jumanji.

Večer jsme se tedy vydali ke kameni. Několikrát jsme zakřičeli Jumanji a nic. Zkoušeli jsme pokřiky, taky nic. Nakonec jsme zazpívali i hymnu a stále nikdo nepřicházel. Tak jsme to vzdali. Snad se tato záhada vyjasní. Teď nám vrtá hlavou proč. Že bychom šli ke špatnému kameni? Nebo ve špatný čas?

Ahoj!

Dnes to zase stálo za to. Abychom se posunuli dál, museli jsme projít krokodýlím řečištěm. Aby se ale krokodýli odebrali pryč, museli jsme odnést jejich vajíčka, která si tak vehementně chrání. A jak už to tak bývá, vůbec to nebylo jednoduché. Několikrát nás krokodýli pokousali a my se museli jít ošetřit k naší zdravotnici. Naštěstí se nám podařilo všechna vajíčka odnést a krokodýli se stáhli do jiných řek.

Večer byly naše postavy velmi vyčerpané, a tak jsme museli zase doplnit staminu (výdrž). Vydali se tedy potmě ke studánce s výdrží, odkud ji museli donést až do tábořiště. Po cestě se je snažily záhadné postavy vystřílet, zasáhli ale pouze, pokud řekli správné jméno. Což se mnohokrát nepovedlo a všichni tak měli šanci staminu získat. Děti přišly na správnou taktiku neukázat obličej a dokonce si vyměňovali i oblečení. Myslím, že tímto ony záhadné postavy ve tmě přelstily.

Pomalu se nám tenčí počet levelů, které ještě musíme splnit, takže si myslíme, že to všechno stihneme brzy a nezdržíme se tady třeba dalších deset let. I to se totiž může v Jumanji stát. Hra nepustí nikoho domů, dokud to nedohrajeme. Tak nám pořádně držte palečky!

Zdravíme!

Dnes se nám se hrou děly samé divné věci. Celý herní svět byl nějaký zpomalený, sekalo se to a děly se samé chyby. Některé z herních postav padaly, jiné chodily pozadu, některé se nemohly trefit do dveří. Bylo nám hned jasné, co se děje. Nějaký hacker se nám naboural do hry a zanesl k nám virus. Dělali jsme tedy vše pro to, abychom se viru zbavili.

Odpoledne byl naplánovaný další klasický level. Museli jsme projít přes část džungle, kde se nachází domorodé kmeny. Nejprve nás nechtěli náčelníci pustit, pak ale vymysleli, že když jim pomůžeme, projít můžeme. Samozřejmě jsme byli pro a vydali se po týmech pomáhat do jednotlivých kmenů. Tady ale začal úřadovat virus. Na každém stanovišti po nás chtěli obětovat někoho z týmu, abychom zvládli splnit úkol. A to se nám vůbec nelíbilo. Někoho jsme ale obětovat museli a tito lidé se přesunuli do tábořiště a naše obavy se potvrdily, opravdu tady na ně čekal virus. Ten si je vzal k sobě a udělal z nich jeho malé pomocníčky. Když se všechny týmy vrátily, měly už jen asi polovinu členů. A tehdy jsme konečně rozluštili, s jakým virem se potýkáme a co musíme udělat pro záchranu dat ve hře. Každý přeživší dostal disketu s důležitými daty a jeho úkolem bylo donést ji do tábořiště. Během toho jim ji ale mohl vzít právě virus. Naštěstí zvládli donést dostatek dat pro záchranu hry a vše dobře dopadlo.

Nyní pracujeme na lepším zabezpečení, aby se nám už nic podobného nestalo. Tak snad to vyjde.

Ahoj!

Dnes nám moc nepřálo počasí v džungli. Začali jsme hrát level “žebřík”. Naším úkolem bylo postavit žebřík, po kterém se bude moct vylézt do dostatečné výšky, budeme po něm moct přejít i přes propast a zároveň bude hezký. Navíc jsme mohli používat pouze přírodní materiály. Vše se dařilo do chvíle, kdy začala obrovská bouřka a doslova padaly trakaře. Rozestavěné žebříky jsme tedy nechali být a teto level jsme bohužel nedokončili. Naštěstí máme nějaké životy navíc, a tak ho nemusíme opakovat.

Večer proběhl ve znamení udělování cen Aggeggio [adžiedžo]. Každý tým předvedl nejprve dabing jiného týmu. U toho se všichni nasmáli. Potom začalo samotné přehrávání soutěžních filmů. Celou soutěž hodnotila odborná mezinárodní porota - Mona Si, Jacob a Libor Da. Každý snímek okomentovali a protože mají letité zkušenosti, posoudili, který film je nejlepší. Nakonec zvítězil tým zelených v hlavní kategorii - nejlepší film, tým modrých v kategorii nejlepší dabing a tým červených v kategorii nejlepší herec. Musíme uznat, že takové výkony čekal málokdo. Celým večerem provázelo moderátorské duo Baru Black a Alejandro.

Na konec se mělo přehrát video vedoucích, to ale záhadou zmizelo. Nevíme, co se stalo, ale doufáme, že se nám nikdo nenaboural do počítače.

Tak nám držte palce!

Zdravíme a podáváme hlášení o dění v táboře.

My hráči jsme dnes dětem dali pokoj. Už už jsme usedali za televizi, zapínali ji a chystali se na další level. Když v tom přišel náš kamarád Lexa s tím, že jdeme ven. A to jsme samozřejmě nemohli odmítnout. Vypnuli jsme tedy televizi a musíme uznat, že děti byly trochu zmatené. Ale nedá se nic dělat, přece se nevykašleme na kamaráda.

Program si pro ně tedy dnes připravily herní postavy. Úkolem dětí bylo natočit krátký kriminální film. Každý tým si s tím poradil po svém. Žádnému filmu ale nechyběla kvalitní zápletka, skvělý střih i hudba. Na filmu pracovali celé odpoledne i večer. Zítra nás čeká filmový večer, kde si veškeré filmy zhlédneme.

Už se nemůžeme dočkat dalšího levelu. A možná nám ukáží i jejich filmy.

Ahoj!

Dneska jsme zase obchodovali. Zjistili jsme totiž, že v tomto údolí bydlí lord, který vlastní několik úlomků drahokamu. Dle našich informací je nabídne tomu, kdo dá nejlepší nabídku. Protože ale nemáme žádné peníze, musíme si je nějak vydělat. Naštěstí pro nás jsou v tomto údolí tři města - Sirom, Aratu a Šangala. V každém z nich se nachází tržnice, na které jsme mohli prodat některé námi vyrobené zboží - domy, vlnu nebo chléb. Cesta za cílem byla ale dlouhá. Museli jsme nejdříve posbírat suroviny, vyrobit z nich “mezivýrobky” a až poté jsme mohli dělat finální produkty. Všichni jsme to zvládli! Nasbírali jsme dostatek peněz a mohli od lorda odkoupit úlomky drahokamu, které nám chybí.

Ještě před začátkem levelu si děti a vedoucí v tábořišti připravili vlastní zábavu. Protože bylo horko, přes tábořiště se natáhla dlouhá plachta, tu namydlili a polili vodou, takže to parádně klouzalo. Všichni si několikrát sjeli po břiše, po zádech, všemi možnými styly a mooc si to užili.

Dnešní den se tedy velmi povedl a těšíme se na další takové.

Zdravíme!

Dnes jsme čekali, že bude level trochu jednodušší. Většinou se to střídá. Ale dnes tomu tak bohužel nebylo.

Museli jsme se ve hře posunout dál. Projít džunglí až do dalekého údolí. V této části džungle se ale nachází spousta jaguárů. Projít tedy nebylo jednoduché. Jaguáři nás nechtěli pustit přes jejich území. Než jsme stihli nasbírat stříbro na zbrojní průkaz, několikrát nás jaguáři zranili a museli jsme se jít ošetřit do respawn pointu. Když už konečně někteří mohli střílet, snažili jsme se je všechny uspat. A nakonec, po asi třech hodinách, se nám to povedlo. Každý jaguár byl odveden do ohrádky, kde si je posléze vyzvedl jejich krotitel, a my jsme mohli pokojně projít až do měst v údolí.

Večer si děti se správcem zazpívaly a zahrály u ohně. Naučil je několik nových písniček, které se hrají jen v Jumanji, ale taky si společně zopakovali staré známé písně. Dokonce předvedli i hymnu, která se jim podle nás moc povedla.

Zítra nás podle vzkazu čeká nějaké obchodování, tak snad to bude klidnější než utíkání před jaguáry. Musíme se pořádně vyspat. Tak dobrou.

Ahoj!

Dneska to zase bylo docela hustý.

Dopoledne proběhlo v klasickém režimu, který si herní postavy a děti ve svém tábořišti udělaly. Všichni tančili, zpívali a dokonce přijela i sanitka, kterou si prošli a dostali o ní i přednášku. Už během dopoledne se děly podivné věci. Všude něco bouchalo, létaly petardy a každý se bál, co přijde dál. Měli jsme všichni strach, že se v odpoledním levelu bude jednat o bombu.

A opravdu se to potvrdilo. Naším úkolem bylo bombu zneškodnit. Nejprve jsme museli získat manuál. Ten se ovšem prodává jen na černém trhu a dostat se k němu není jednoduché. Černý trh totiž ovládá šéf všech gangů a tyto gangy ho chrání před neznámými lidmi. Tento level trval opravdu dlouho. Museli jsme udělat pauzu na večeři, ať nevyhladovíme a potom jsme měli hrát dál. Naštěstí všichni stihli bombu zneškodnit a dopadlo to dobře.

Večer už jsme ani nesvolávali děti, abychom se dozvěděli, jak dopadl level. Byli jsme tak unavení ze hry, že jsme usli během chvilky. Snad to zítra bude snazší. To nás prý čeká nějaký dlouhý průchod přes džungli. A dokonce se říká, že v tomto teritoriu je plno jaguárů. Trošku se bojíme, ale zatím jsme všechno zvládli, takže našim herním postavám i týmům věříme a doufáme, že to půjde bez problémů.

Držte nám zase palce!

Zase zdravíme z džungle a podáváme hlášení za uplynulý den.

Děti už jsou zabydlené, mají vše hotovo i v týmech, a tak svůj volný čas dopoledne začaly trávit tancem, zpěvem a vyráběním. Všichni dostali řasokoule, kterým vyráběli akvária a mazlili se s nimi. Připravovali se tím na další level.

Odpoledne jsme zase sedli ke hře. Tentokrát nás čekal odpočinkový level. Ještě před ním jsme museli doplnit staminu (výdrž). Děti chvilku meditovaly a poté se objevil zoolog. V džungli totiž žije spousta zvířat. Všichni znají tygry, opice nebo slony. Jsou tady ale i méně známé druhy. A tak se děti setkaly například s džusáčem vypitým nebo s nenažrancem chrápavým. Nakonec si je zoolog otestoval, jestli pochytily veškeré jejich vlastnosti, je totiž možné, že je potkají i jindy.

A to se večer potvrdilo. K tomuto levelu byl i bonus. Tady bylo důležité rozeznat zvuky zvířat, které už slyšeli, a zvuky nočních zvířat. Ač se to zdá jednoduché, docela jsme se u toho zapotili a jen málokdo trefil správné odpovědi.

V noci v tábořišti hlídala chatka číslo 2. Znova se objevil tajemný člověk v kápi, který jim předal vzkaz - Tik, tak, tik, tak, tik, tak...čas nám běží. Máme teď trochu strach, co nás v dalším levelu čeká. Hodiny? Bomba?

Druhý den je za námi a naši pomocníci se začínají zabydlovat ve hře. Samotné nás překvapilo, jak rychle se adaptovali na herní svět.

Dopoledne si každý tým dokonce vymyslel jméno, vyrobil vlajku a pokřik. Já tedy hraju za Ohnivé Pandy, Dalibor za Mosquitos a Michal za Sekáče. Názvy mají skvělé, tak snad budou takové i jejich výkony.

Odpoledne jsme hráli druhý level - tentokrát s názvem Valport. Už z popisu jsme věděli, že to nebude vůbec jednoduché. V území zvaném Valport se nachází pět měst, tato města byla kdysi velmi bohatá a obchodovala mezi sebou. Dnes se ale mezi nimi vyskytují bandité, kteří okrádají obchodníky, a tak se tyto slavné obchodní cesty musely zrušit. Naším úkolem bylo přenést všechno zboží a utéct banditům. A vše se samozřejmě podařilo díky našim pomocníkům. Je jich totiž tolik, že se bandité málem uběhali a rozhodli se, že se přesunou jinam, na klidnější místo. Všechno zboží bylo přeneseno a my tak obnovili dávnou slávu Valportu.

K večeru si děti zahrály deskovou hru Jumanji, ze které mohou získat bonusy do dalších levelů. Všichni plnili úkoly a pomáhali s chodem tábořiště, kde se včera ubytovali. Navštívil je i správce tohoto tábořiště Alan Perish, který jim vysvětlil, jak to tady chodí.

V noci byla zase bouře, ale i přesto odvážní chlapci z chatky číslo 4 pohlídali celé tábořiště. Zase dostali tajný vzkaz - Byli už jste někdy v džungli? A kolik druhů zvířat poznáte? A co teprve jejich zvuky? Už teď jsme zvědaví, co se z tohoto levelu vyklube.

Tak ahoj a Jumanji zdar!

Tak už je to tady, konečně se nám podařilo dostat je do hry. Museli jsme je ale trochu obalamutit, kdyby totiž věděli, že už se jen tak nevrátí zpátky do normálního světa, asi by se jim moc nechtělo. Nechali jsme je projít skrz televizi do herního světa a až pak zjistili, jak se to celé má. Hra je nepustí zpět, dokud ji nevyhrají. My teď s klukama doufáme, že to dohrají za nějaký rozumný čas. Hra může totiž trvat i desítky let.

Hned po příchodu nám pomohli s levelem, přes který jsme se nemohli dostat několik týdnů. Vydobyli si své tábořiště, které obsadily opice. Trochu se u toho zapotili, ale důležité je, že to zvládli hned napoprvé. Vypadá to s nimi slibně, jen neusnout na vavřínech.

Večer jsme si už od hraní dali pauzu, a tak si děcka užila několik seznamovacích her v režii herních postav.

V noci se džungle vzepřela, nejspíše nechce tolik obyvatel. Celou dobu padaly hromy, blesky a lilo jako z konve. Snad to nijak nezhorší výkonnost dětí, zítra nás čeká jeden z nejsložitějších levelů. V noci se totiž na hlídce zjevil podivný člověk v kápi a předal dětem vzkaz - První den je za vámi. Těšíte se na vaši cestu džunglí? Nebude to jednoduché. Hned ze začátku musíte přejít velmi nebezpečné území. Pokud ale pomůžete místním, možná vás nechají projít. Hodně štěstí.

Tak uvidíme, co si na nás hra přichystala. Držte nám palce!